Potravinová krize v číslech
- Velkými riziky pro zásobování potravinami jsou změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti. Ty již nyní způsobují růst cen některých potravin a ztěžují jejich dostupnost.
- Musíme omezit globální oteplování, abychom zabránili nejhorším škodám na našem zdraví, potravinové bezpečnosti, zásobování vodou, lidské bezpečnosti a světové ekonomice. Pokud se nepodaří omezit globální oteplování na +1,5 stupně Celsia, bude to znamenat vážné a rozsáhlé škody na úrodě a potravinové bezpečnosti.
- Udržitelné zemědělské metody, jako je certifikované ekologické zemědělství, chrání životní prostředí, které je pro produkci potravin nezbytné. Průmyslové zemědělství naopak způsobuje, že půdy v zemích EU ztrácí 7,4 milionu tun uhlíku ročně, a ztráta produktivity způsobená degradací půdy stojí každý rok 1,25 miliardy eur.
- Agroekologické hospodaření vytváří více pracovních míst než konvenční, průmyslové zemědělství.
- Průmyslové zemědělství vyžaduje velké množství vstupů, včetně krmiv pro hospodářská zvířata a syntetických hnojiv. Je zranitelné vůči globálním cenovým šokům, zatímco ekologické zemědělství vykazuje známky toho, že je vůči těmto šokům více izolováno.
- Řešení klimatické nouze prostřednictvím potravin dává velký smysl. Ukázalo se, že způsoby snižování emisí, které se zaměřují na zodpovědnou spotřebu, včetně přijímání stravy s větším množstvím potravin s nízkým obsahem skleníkových plynů, mají nejzřetelnější vedlejší přínosy pro vymýcení chudoby a řešení nerovnosti a přinášejí nejmenší počet kompromisů.
- EU dováží ročně 25 milionů tun sóji pro krmení zvířat. Sója je zodpovědná za odlesňování 30 % stravy v EU.
- V letech 2005 až 2017 bylo kvůli produkci zemědělských komodit pro trh EU zničeno přibližně 3,5 milionu hektarů lesa.
- Čtvrtině dětí v EU hrozí chudoba nebo sociální vyloučení.
- Jídlo ve škole tvoří u mnoha žáků více než 50 % energetického příjmu.
Cíle pro udržitelnou produkci potravin do roku 2030
Pesticidy
Snížit celkové používání a riziko chemických a nebezpečných pesticidů
Ztráty živin
Snížení ztrát živin o 50 % při zachování půdní úrodnosti, což vede k 20 % nižší spotřebě hnojiv
Antimikrobiální látky
Snížení prodeje antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata a akvakulturu
Ekologické zemědělství
Zvýšit podíl ekologicky obhospodařované půdy v EU
Jak funguje strategie "Od zemědělce ke spotřebiteli"?
Strategie "Od zemědělce ke spotřebiteli" má šest hlavních cílů:
- zajištění udržitelné produkce potravin,
- zajištění potravinové bezpečnosti,
- podpora udržitelného zpracování potravin, velkoobchodu, maloobchodu, pohostinství a stravovacích služeb,
- podpora udržitelné spotřeby potravin a usnadnění přechodu na zdravou a udržitelnou stravu,
- snížení ztrát potravin a plýtvání potravinami,
- boj proti podvodům s potravinami v celém potravinovém řetězci.
Udržitelné zpracování a distribuce potravin
Strategie "z farmy na stůl" zmobilizuje potravinářský průmysl, aby zvýšil dostupnost a cenovou dostupnost zdravých a udržitelných potravin. Cílem je snížit celkovou ekologickou stopu potravinového systému a usnadnit přijímání zdravé stravy.
Evropská komise přijme opatření na rozšíření a podporu udržitelných výrobních metod a oběhových obchodních modelů při zpracování a prodeji potravin, a to i konkrétně pro malé a střední podniky (MSP).
Strategie stanoví následující opatření pro udržitelné zpracování a distribuci potravin:
- Iniciativa na zlepšení rámce správy a řízení podniků, včetně požadavku, aby potravinářský průmysl začlenil udržitelnost do podnikových strategií.
- Vypracování kodexu EU a rámce pro monitorování odpovědného obchodního a marketingového chování v potravinovém řetězci.
- Zahájení iniciativ na podporu změny složení zpracovaných potravin, včetně stanovení maximálních množství některých živin.
- Stanovení výživových profilů s cílem omezit propagaci potravin s vysokým obsahem soli, cukrů a/nebo tuků.
- Navrhnout revizi právních předpisů EU týkajících se materiálů přicházejících do styku s potravinami s cílem zlepšit bezpečnost potravin, zajistit zdraví občanů a snížit dopad tohoto odvětví na životní prostředí.
- Návrh revize obchodních norem EU pro zemědělské produkty, produkty rybolovu a akvakultury s cílem zajistit přijímání a dodávky udržitelných produktů.
Udržitelná spotřeba potravin a usnadnění přechodu na zdravou a udržitelnou stravu
Cílem strategie Farm to Fork je zlepšit dostupnost a cenu udržitelných potravin a podpořit přijetí zdravé a udržitelné stravy mezi spotřebiteli. Mezi klíčové prvky patří zlepšení informovanosti spotřebitelů, posílení nákupu udržitelných potravin a podpora přijetí daňových opatření, která podporují udržitelnou spotřebu potravin.
Strategie stanoví následující opatření:
- návrh harmonizovaného povinného nutričního značení na přední straně obalu, které by spotřebitelům umožnilo vybírat si potraviny s ohledem na zdraví,
- návrh na zavedení povinnosti uvádět u některých výrobků jejich původ,
- stanovení minimálních povinných kritérií pro nákup udržitelných potravin s cílem podpořit zdravou a udržitelnou stravu, včetně ekologických produktů, ve školách a veřejných institucích,
- návrh rámce pro označování udržitelných potravin s cílem umožnit spotřebitelům, aby si vybírali udržitelné potraviny,
- pžezkum propagačního programu EU pro zemědělské a potravinářské produkty s cílem zvýšit jeho přínos k udržitelné produkci a spotřebě,
- přezkum právního rámce programu EU pro školy s cílem zaměřit tento program na zdravé a udržitelné potraviny.
Udržitelná produkce potravin
Cílem strategie "z farmy na stůl" je snížit dopady primární produkce na životní prostředí a klima a zároveň zajistit spravedlivou ekonomickou návratnost pro zemědělce, rybáře a producenty akvakultury.
Strategie stanovuje cíle výrazně omezit používání chemických pesticidů a rizika jejich používání, používání hnojiv a prodej antimikrobiálních látek, jakož i zvýšit plochu zemědělské půdy využívané v ekologickém zemědělství.
Bude také usilovat o zlepšení dobrých životních podmínek zvířat, ochranu zdraví rostlin a podporovat zavádění nových ekologických obchodních modelů, oběhového hospodářství založeného na biologických zdrojích a přechodu k udržitelné produkci ryb a mořských plodů.
Strategie předpokládá následující opatření k zajištění udržitelné produkce potravin:
- Návrh revize směrnice o udržitelném používání pesticidů s cílem výrazně snížit používání pesticidů, rizika a závislost na nich a posílit integrovanou ochranu proti škůdcům.
- revize příslušných prováděcích předpisů podle směrnice o přípravcích na ochranu rostlin s cílem usnadnit uvádění přípravků na ochranu rostlin obsahujících bioaktivní látky na trh
- Návrh revize nařízení o statistice pesticidů s cílem odstranit nedostatky v údajích a posílit tvorbu politiky založené na důkazech.
- Hodnocení a revize stávajících právních předpisů o dobrých životních podmínkách zvířat, včetně předpisů o přepravě a porážce zvířat
- návrh revize nařízení o doplňkových látkách v krmivech s cílem snížit dopad chovu hospodářských zvířat na životní prostředí
- Návrh revize nařízení o zemědělské účetní datové síti. Nařízení o její přeměně na datovou síť pro udržitelnost zemědělských podniků s cílem přispět k širokému přijetí udržitelných zemědělských postupů.
- Vyjasnění oblasti působnosti pravidel hospodářské soutěže ve Smlouvě o fungování EU s ohledem na udržitelnost v rámci kolektivních akcí
- Legislativní iniciativy na posílení spolupráce prvovýrobců s cílem podpořit jejich postavení v potravinovém řetězci a nelegislativní iniciativy na zvýšení transparentnosti
- Iniciativa EU týkající se zemědělství založeného na uhlíku
Předcházení plýtvání potravinami
V EU se ročně vyprodukuje téměř 57 milionů tun potravinového odpadu (127 kg/obyvatele), jehož tržní hodnota se odhaduje na 130 miliard eur (Eurostat, 2022). Eurostat zhruba odhaduje, že se vyhodí přibližně 10 % potravin, které mají spotřebitelé v EU k dispozici (v maloobchodě, stravovacích službách a domácnostech). Zároveň si každý druhý den přibližně 36,2 milionu lidí nemůže dovolit kvalitní potraviny (Eurostat, 2020). Plýtvání potravinami má také obrovský dopad na životní prostředí, neboť představuje 8-10 % celosvětových emisí skleníkových plynů (UNEP Food Waste Index, 2021) a přibližně 5 % emisí skleníkových plynů v EU spojených s celkovou stopou spotřeby potravin v EU.
Snížení plýtvání potravinami má obrovský potenciál snížit množství zdrojů, které spotřebováváme na výrobu potravin, jež konzumujeme. Boj proti plýtvání potravinami je trojnásobnou výhrou: zachraňuje potraviny pro lidskou spotřebu, přináší úspory prvovýrobcům, podnikům a spotřebitelům a snižuje dopad výroby a spotřeby potravin na životní prostředí a klima.
EU se zavázala k dosažení globálního cíle udržitelného rozvoje (SDG) 12.3, kterým je snížit do roku 2030 plýtvání potravinami na obyvatele v maloobchodě a na úrovni spotřebitelů na polovinu a snížit ztráty potravin v rámci potravinářských výrobních a dodavatelských řetězců.
Snížení potravinových ztrát a plýtvání potravinami je nedílnou součástí akčního plánu strategie Farm to Table. Komise bude usilovat o zintenzivnění opatření k předcházení ztrátám potravin a plýtvání potravinami a navrhne:
- právně závazné cíle pro snížení plýtvání potravinami v celé EU do konce roku 2023, které budou stanoveny na základě základní úrovně plýtvání potravinami v EU stanovené na základě prvního celoevropského monitorování úrovně plýtvání potravinami.
- revize pravidel EU pro označování dat spotřeby (datum spotřeby a datum minimální trvanlivosti) do konce roku 2022.
Komise bude rovněž dále začleňovat prevenci ztrát potravin a plýtvání potravinami do dalších politik EU, zkoumat a hledat způsoby, jak předcházet ztrátám potravin ve fázi výroby, a pokračovat v mobilizaci všech aktérů, zejména podporou provádění doporučení pro opatření platformy EU pro ztráty potravin a plýtvání potravinami.